Všechny moje radosti.: První zářijový víkend

pondělí 11. září 2023

První zářijový víkend

začal výletem na hrad Buchlov. Parkoviště je kousek , cca 150 m od hradu, ovšem hrad je hrad a kopec, kterým se k němu šlo byl docela prudký (ovšem na Bezděz to nemá). Překvapilo mě krásné okolí hradu, vše bylo upravené. Hned pod hradem leží hotel Buchlov , vhodný i pro rodiny s dětmi, umístění a okolí je opravdu nádherné s možností vycházek do okolí.

Hrad Buchlov patří mezi hrady, které mají vnitřní expozice a neprocházíte holými prázdnými místnostmi.

Počátky hradu se datují do 1. poloviny 13. století. Byl založen českým králem jako strategicky obranná pevnost a jako středisko se soudní pravomocí a takzvaným loveckým právem.
Nikdy nebyl zcela dobyt.

Nejstarší část hradu tvořily obranné věže s obytným mázhausem, palácem a kaplí. Kaple byla vystavěna v 80. letech 13. století pražskou kamenickou hutí za vlády Přemysla Otakara II. Hrad zůstal v trvalém majetku krále až do pol. 16. století, byl však často dáván do zástavy šlechtickým rodům.

Na konci 15. století jej vlastnili páni z Cimburka, za kterých byl v pozdně gotickém slohu vystavěn reprezentační rytířský sál. V roce 1520 přechází hrad do soukromého držení a od 16. do 20. století jej postupně vlastnily moravské rody pánů ze Žerotína, ze Zástřizl, Petřvaldských z Petřvaldu a Berchtoldů. Na Buchlově probíhaly stavební úpravy ještě v duchu renesance a baroka.

Po prohlídce Buchlova se malá skupinka odpojila a pokračovala pěšky 4 km po žluté značce do Buchlovic, kde byl náš další cíl - zámek. Ostatní jsme přejeli autbusem. Já tedy hlavně proto, že jsem potřebovala vyřídit vstupy pro celou skupinu, která se mě právě rozpadla. Protože jsme byli na dvě skupinky (dřívější a pozdější), navíc někteří šli z Buchlova pěšky a někteří jeli autobusem (že já si to vždycky nějak zkomplikuju), do zámku se jde zahradou, která je zpoplatněná a my měli jednu skupinovou vstupenku, vymysleli jsme heslo, na které každého zvlášť pustili do zahrady - ze zahrady - do zahrady - ze zahrady - do zblbnutí. Takže hurá, zajištěno.

Zámek Buchlovice patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na území České republiky. Kvalita architektury, rozsáhlé sbírky, proslulí majitelé i důležitost v dějinách posledních let habsburské monarchie činí ze zámku místo významem daleko přesahující hranice českých zemí.

Stavba zámku byla zahájena těsně před rokem 1700 bohatým a urozeným hrabětem Janem Dětřichem Petřvaldským, který zámek zamýšlel jako galantní dar své manželce Anežce Eleonoře z italského rodu Collona. Snad proto byly u některého z předních vídeňských architektů té doby objednány italsky orientované plány ve stylu tak zvané villy rustica. Výsledkem několikrát přepracovaného architektonického konceptu je nejčistší příklad italské barokní vily ve středoevropském prostoru. Kolem zámku byla od začátku budována nádherná barokní zahrada, uchvacující svojí krásou už udivené současníky.

Význam zámku značně stoupl kolem roku 1900 za vlády hraběte Leopolda Berchtolda. Elegantní a šarmantní majitel působil v rakousko-uherských službách jako diplomat na velvyslanectvích v Londýně, Paříži a Petrohradě. V roce 1908 se na zámku konala pod jeho záštitou schůzka ruského a rakousko-uherského ministra zahraničních věcí, která vedla k politickému rozdělení sfér vlivu na Balkáně a následné anexi Bosny a Hercegoviny rakouskou armádou. Díky svým schopnostem byl Berchtold v roce 1912 jmenován předposledním rakouským ministrem zahraničních věcí. Z buchlovického zámku bylo poté vytvořeno reprezentativní sídlo, v jehož zdech přední politikové té doby rozhodovali o osudech Evropy. Právě z tohoto období pochází také současná podoba zámku i luxusně zařízené interiéry.

V zámecké zahradě právě probíhala výstava fuchsií, takže leckterý "zahradník" si přišel na své. Já si jako trofej z Buchlovic vezla Rozmarýn v květináči a od místního pana keramika jsem si koupila hrnec minikvašák, s odhodláním začít si připravovat kvašenou zeleninu. No, uvidíme...

Takže to bychom měli Buchlovice. Další cíl programu - Archeoskanzen Modrá. Skanzen je v rekonstrukci, takže jsme si prohlédli jen jeho část, ale vůbec to nevadilo. V sobotním horku zvířata ležela u chalup ve stínu a byla ráda, že tam ten stín mají :-)

Bylo to moc příjemné zastavení, doporučuji všem navštívit, dýchne na vás klid a pohoda.

Hned vedle skanzenu je ještě expozice Živá voda . Projdete se podvodním tunelem s množsvím ryb, venku se můžete vykoupat v biotopu. Připravení jsou na vše, takže k dispozici jsou nové moderní sprchy a wc.

No a protože jsme byli 1 km od Velehradu, zastavili jsme se i tam. Prošli jsme si náměstí a nakoukli do baziliky. V bazilice na Velehradě jsem ještě nebyla a musím tedy říct, že je nádherná.

V neděli bylo opět krásné letní počasí, takže jsme se vydali (už sami, bez plného zájezdového autobusu) pro burčák. Kam jinam, než na Slunečnou. Se zásobami na týden jsme se ještě zastavili na oběd v Dolních Věstonicích a mazali domů.