neděle 14. května 2023

Island - část 4.

      Poslední den jsme se po snídani rozloučili s hotelem a vydali se na západní část islandské vrchoviny, k lávovým vodopádům Hraunfossar. Taková neskutečná nádhera! Křišťálově modrá voda, prostě pastva pro oči. Hraunfossar je několik vodopádů, které jsou tvořeny menšími potůčky tekoucími z lávového pole ze sopky, která vypukla pod ledovcem Langjökull. Vodopády se vlévají do řeky Hvítá. Skála je velmi pórovitá, proto umožňuje, aby voda tryskala zpod lávy a tvořila kaskády přes neobvykle tvarované skály.

Souhrnný název tohoto rozsáhlého systému kaskádovitých vodopádů zní Hraunfossar, což v překladu znamená Lávový (hraun) vodopád (fossar). Jedná se o hned několik větších či menších vodopádů ústících do Hvítá, jedné z nejznámějších řek na Islandu. Podrobnosti na: https://www.radynacestu.cz/magazin/hraunfossar/
Souhrnný název tohoto rozsáhlého systému kaskádovitých vodopádů zní Hraunfossar, což v překladu znamená Lávový (hraun) vodopád (fossar). Jedná se o hned několik větších či menších vodopádů ústících do Hvítá, jedné z nejznámějších řek na Islandu. Podrobnosti na: https://www.radynacestu.cz/magazin/hraunfossar/
Souhrnný název tohoto rozsáhlého systému kaskádovitých vodopádů zní Hraunfossar, což v překladu znamená Lávový (hraun) vodopád (fossar). Jedná se o hned několik větších či menších vodopádů ústících do Hvítá, jedné z nejznámějších řek na Islandu. Podrobnosti na: https://www.radynacestu.cz/magazin/hraunfossar/
Souhrnný název tohoto rozsáhlého systému kaskádovitých vodopádů zní Hraunfossar, což v překladu znamená Lávový (hraun) vodopád (fossar). Jedná se o hned několik větších či menších vodopádů ústících do Hvítá, jedné z nejznámějších řek na Islandu. Podrobnosti na: https://www.radynacestu.cz/magazin/hraunfossar/
odjezd z hotelu

Stáda koní nás provázela celým Islandem












          Pokračovali jsme k nejvyššímu a nejsilnějšímu termálnímu prameni Evropy, k prameni Deildartunguhver. Deildartunguhver je horký pramen v Reykholtsdalur na Islandu. Vyznačuje se velmi vysokým průtokem horkého pramene a voda vystupuje o teplotě 97 °C. Je to horký pramen s nejvyšším průtokem v Evropě. Část vody se používá k vytápění, je vedena potrubím 34 kilometrů do Borgarnes a 64 kilometrů do Akranes. V těchto místech dochází k pohybu zemských desek.Vznikají tak v zemi trhliny, do nichž vtéká voda. Když se dostane až ke žhavému zemskému magmatu, vytryskne horká voda obrovskou silou zpět na denní světlo. Horkou vodou se zde vytápějí i blízké skleníky. Tady vypěstovaná rajčata i další zeleninu tu také prodávají.

u pramenů jsou postavené geotermální lázně Krauma



vytápěné skleníky a prodejna zeleniny vedle termálů


 Druhá polovina dne patřila Reykjavíku. Čekala nás prohlídka hlavního města, pozorování velryb, koupání v Nebeské laguně a odlet domů

Z minivanu jsme vystoupili u Harpy. Harpa je koncertní sál a konferenční centrum v Reykjavíku. Zahajovací koncert se konal 4. května 2011. Budova má výraznou barevnou skleněnou fasádu inspirovanou čedičovou krajinou Islandu.



   

 Od Harpy jsme šli k náměstí s nejstarším parlamentem, cestou jsme potkali restauraci u prasátka.


 



parlament  

náměstí v Reykjavíku

    Z náměstí jsme pokračovali ke kostelu, před kterým je socha prvního Vikinga, k soše Sólfar na nábřeží a pak jsme se už jen tak toulali uličkami. 

    Farní kostel luteránské církve Hallgrímskirkja je jedna z nejznámějších památek na Islandu a nachází se v centru Reykjavíku. Je 74,5 metrů vysoký a patří mezi nejvyšší budovy ve městě. Do jeho věže je možné za cenu 1200 ISK vyjet výtahem a díky jeho poloze na vyvýšeném místě si prohlédnout celé město a okolí z výšky. Kostel byl pojmenován podle islandského básníka a duchovního Hallgrímura Péturssona. Byl navržen tak, aby připomínal skalní útesy, hory a ledovce Islandu. V době stavby byl kostel kritizován protože byl považován za směs různých architektonických stylů.


 


socha prvního Vikinga

Když jsme vyjeli výtahem do věže, tak jsme stihli i zvonkohru.


 

výhled z věže kostela






Od kostela jsme se přesunuli k soše Sólfar na nábřeží poblíž Harpy.

    Sólfar se nachází na nábřeží Reykjavíku a je moderní sochou slavného islandského sochaře Jóna Gunnara Árnasona. Postavena byla  v roce 1986, slaví slunce, světlo a naději. Mnoho turistů i místních obyvatel si myslí, že tato socha zobrazuje vikingskou loď, ale autor sám uvedl, že se jedná o nešťastné nedorozumění a že to vidí spíše jako „vysněný člun“.

    No a pak už bylo toulání v uličkách, jídlo v restauraci a nákup odstínů zelené a tyrkysové na můj vysněný svetr. Obchodů s vlnou jsme potkali nepočítaně a byl to přímo pletařský ráj. Mise splněna, klubíčka nakoupena a můžeme na pozdní oběd. V restauraci jsme se převlékli na cestu domů.












Moje úlovky. Vlněné sestry sice Léttlopi prodávají, ale ne tyto odstíny.

        Objevila jsem vlnu, kterou jsem neznala. Je hebounká, není tak ostrá jako Léttlopi, tak jsem koupila jedno klubíčko na vyzkoušení. Ale asi si objednám na celý svetr. https://iceweargarn.is/en/yarn


Tradiční islandská polévka, připomíná náš hovězí vývar. Je s jehněčím masem, hustá, plná zeleniny a podává se s chlebem a máslem. Nahrazuje hlavní jídlo. Ochutnali jsme ji všichni a byla velice dobrá.


Na Islandu se jí hodně ryby a jehněčí v jakékoliv podobě. Od polévky, přes guláš, různé medailonky...Na druhou stranu islanďané propadli americkým fastfoodům, takže mladí se cpou jako u nás burgry, hranolkami atd. Ve stravování mají naprosté protiklady, buďto fastfood nebo zdravá strava, nic mezi tím.

    Druhá část výpravy vyplula na moře pozorovat velryby a koupat se do Nebeské laguny. Já se tohoto vzdala, protože vždycky, když jsem chtěla pozorovat nějaké zvíře, tak tam nikdy nebylo. A koupání jsem měla za celý týden dost. Takže jsme my tři strávily odpoledne poznáváním Reykjavíku, o které zase byli ochuzeni ostatní (viz výše).

no samozřejmě, když jsem tam nebyla, tak velryby byly, že........

Nebeská laguna

Po prohlídce Reyjkjavíku a koupání nás průvodce Lukáš vyzvedl a odjeli jsme rovnou na letiště.

    Letiště tedy hrůza. U jednotlivých gatů nejsou žádné možnosti sednutí, takže stojíte hodinu nebo dvě (jak kdo) ve frontě u zdi. Ale nic jiného nám nezbývalo a vydrželi jsme to i po celodenním chození.  Odletěli jsme 00:10 islandského času a do Vídně přiletěli 6:15 našeho času. Let trval 4 hodiny, opět s Austria Airlines. Zase jsme dostali teplé jídlo a na pití co kdo chtěl (i vínko nebo prosecco). Celkem znavení jsme vyzvedli kufry a šli do kavárny čekat na spoj do Brna, který jel po osmé hodině. Vrátilo se nás všech 23 zdravých, plných neopakovatelných zážitků a spokojených.

Ahoj Reykjavíku, snad někdy příště....

Nasedat, nezdržovat....

Svítá


A jsme ve Vídni

A to je konec islandského putování.

Na rozloučenou jsem dostala od průvodce Lukáše pohednici s podpisem, magnetku a krásnou knížku o Islandu .


A co dál?  No přece Skotsko a Faerské ostrovy!!!!!

Skotsko budu teprve chystat, Faerské ostrovy jsou předjednané (termín první týden v červnu 2024) a chybí nám dva cestovatelé, takže pokud by měl někdo  zájem, ozvěte se. Skupinka bude maličká, ta šílenost 23lidí se už nebude opakovat. Čím víc lidí, tím víc problémů.

Tedy Skotsko a Faerské ostrovy v roce 2024!                                                                     Letos samozřejmě ještě někam pofičím :-)                                                                                Na sever - na jih - na sever - na jih.

K Islandu se zítra ještě vrátím, ale z trochu jiného pohledu.

Mějte se fajn

Magda


Žádné komentáře:

Okomentovat