Tak nám to sobotní počasí zase vyšlo.

Předpověď slibovala letní až tropické teploty, takže jsme se dohodli, že toho využijeme       a pojedeme na nějaký výlet.  Spojíme příjemné s užitečným. Vyjedeme nakoupit do Polského Těšína a cestou zpět se zastavíme v Holešově, kde Roman studoval a stále básní    o zámku a zámecké zahradě. V Holešově jsem ještě nebyla, tak proč ne.

Vše začalo tím, že jsme zaspali. Místo v šest hodin, cesta do Polského Těšína trvá z Brna    3 hodiny, jsme vyjeli v 8. Ale to nevadí. Sice na trzích zavírají ve 12 hodin, ale co už, tak si alespoň užijeme výlet.

Cestou jsme se zastavili v Havířově, kde si Roman koupil přes e-shop kameru na motorku, takže si ji rovnou vyzvedl a nemusel čekat na dodání poštou.

V Polsku jsme nakoupili nějaké potraviny a musím říct, že za velice příjemné ceny, vše prakticky za polovinu ceny u nás. Na trhu jsem si koupila kožený pásek na džíny za 300,-. Hodila by se mi nějaká hezká kožená bundička, ale neměli jsme moc času, takže zase za měsíc.

Při cestě z Těšína jsme po levé straně dálnice uviděli nějakou věž. Podle mě by to mohla být Štramberská Trúba. Nikdy jsem tam nebyla, pouze vím, že ve Štramberku se pečou Štramberské uši - cukrářský výrobek z perníkového těsta ve tvaru kornoutu, který se tradičně peče  Štramberku a okolí. Obchodní značku Štramberské uši může od roku 2000 nést pouze produkt vyrobený na území města Štramberk. V roce 2006 ve městě působilo osm výrobců s přidělenou licencí. 

 

Objekt jsem zkontrolovala v mapě, sjeli jsme z dálnice a cíl byl jasný. Ve Štramberku jsme zaparkovali cca 1km od Trúby a pěšky se škrábali do docela velkého kopce na náměstí. Tam právě probíhaly místní slavnosti. 

 

 

Po 231 schodech jsme vystoupali až ke vstupu do Štramberské Trúby. Po zaplacení vstupného               (100,-/osoba) jsme si vystoupali dalších 166 schodů až na vrchol. Prostě taková "vysokohorská turistika" , já si hold nedám pokoj. Romanovi přišlo oznámení, že splnil dnešní kardio tréning a vystoupal nevím kolik jakýchsi pater. Já málem vypustila duši.

 Výhledy byly nádherné a ta dřina stála za to. Z věže jsme se dívali rovnou na Bílou Horu. Že by? No dnes tedy rohodně ne, pokud se mám vrátit domů živá!

Sestoupali jsme zpět na náměstí, kde   jsme koupili něco uší - jedny ořechové a dvoje miniuši podle původní receptury.

Oslíci cestou zpět na náměstí.

 Pokračovali jsme do Holešova. Holešovský zámek je krásně opravený,  neslouží k prohlídkám, ale ke svatebním obřadům nebo jako výstavní prostory pro menší akce. 

 

Nádherný je areál kolem zámku. Rozsáhlý zámecký park začal postupně vznikat od poloviny 17. století, kdy zde hrabě František Antonín Rottal založil zahradu a bažantnici. Dnes se rozkládá na 62 ha plochy, z níž 1,65 ha tvoří vodní plocha.

 

Součástí je Růžová zahrada s hvězdárnou a bustou rodáka a barokního hudebního skladatele F. X. Richtera. V posledních letech je park postupně obnovován podle dochovaných plánů. V roce 2022 bylo v parku vysázeno přes 160 stromů, porostou tu staré odrůdy jabloní, hrušní, slivoní a třešní. 

V zadní části zahrady jsou ohrady s koňmi, na vodních plochách se "projíždí" kachny a labutě.

Kolik takových "letních" víkendů ještě bude? Mějte se fajn

Magda