Kurz předení na kolovrátku

Na vlněném festivalu v Olomouci jsme se s Radkou seznámily s Katarínou, která má na Slovensku eshop 2sheeps.com. Seděla u nádherného dřevěného kolovrátku a předla. Předení mě připadá jako hodně relaxační činnost , kterou jsem se chtěla vždycky naučit. Během rozhovoru jsme se dozvěděly, že Katarínin manžel kolovrátky vyřezává, není to žádná elektrická náhražka, ale krásný fungující kus do domácnosti. Byl nám nabídnutý kurz předení, kde si různé kolovrátky můžeme vyzkoušet, naučíme se příst a vše si rozmyslíme. Katarína nám dokonce nabídla, že přijede do Brna.

 My se s Radkou ale rozhodly jinak. Uděláme si víkend u Kataríny v Senci, když bude hezky, půjdeme se odpoledne koupat na Slnečné jazerá. Domluvily jsme si termín - poslední víkend v červnu.

https://www.kempy-chaty.cz/slovensko/camping-slnecne-jazera

 Vše ale dopadlo jinak. Onen víkend uhodila tropická vedra. Předpověď pro Brno 37°C, pro Senec 43°C. Bohužel bylo vše domluvené dva měsíce dopředu, zaplacené ubytování, koupené jízdenky, takže jsme se vypravily směr "peklo" s tím, že se půjdeme koupat na jezera.

 Radka, protože je z Liberce, vyrazila hned ráno autobusem (klimatizovaným) a do Brna dorazila kolem poledne. Já byla ještě do 13. hodin v práci, pak vzala kufr a nabrala směr nádraží. Potud to vypadá super. V telefonu jsem měla zprávu, že kvůli horku jsou veškeré spoje zpožděné, koleje měknou a vlaky mohou jet maximální rychlostí 80 km/hod. Vlak Regiojetu přijet do Brna o hodinu poději, do Bratislavy jsme se táhli 3 hodiny v neklimatizovaném vlaku, stewardky asi umřely cestou, protože nepřinesly ani vodu, prostě za tu dobu je nikdo neviděl. Návazný vlak do Sence nám samozřejmě ujel. I tři další. Nádraží v Bratislavě je jedna velká katastrofa.

Do Sence jsme nakonec dojely, vyšly před níáražní halu a v cca 50°C šly 2,5 km mezi paneláky k penzionu. Městská doprava žádná, Taxi jedno na celý Senec a řidič byl zrovna na dovolené v Chorvatsku, Bolt neznají. Takže pěšky. Naprosto vysílené jsme došly do penzionu, ubytovaly se v podkroví bez klimatizace. Prostě někdo draze platí víkendovky - boj o přežití-my to měly za celkem dobrou cenu :-)

Radka našla větrák

 Na zahradě penzionu byl bazén. Nejspíše čerstvě napuštěný. Radka tam hupsla, asi se otužuje, ale já z 50°C do 10°C prostě nevlezla, myslela jsem , že bude po mě.

Ráno jsme šly 2 km ke Kataríně, bylo ještě celkem slušně, takže jsme to daly. Přemýšlela jsem, jak se v tom horku dostaneme zpět. Katarína má doma klimatizaci, hurááááá, ukázala nám kolovrátky, práci s nimi a pak jsme začaly. Byla jsem překvapená, že předení není nic složitého, prostě nám to šlo. Musíme jen vychytat sílu nitky - kolik česance pouštět do kolovrátku, ale o je záležitost jednoho odpoledne. I tak jsme si za 3 hodiny upředly každá jedno přadeno, sice nerovnoměrné, ale to je jen o zvyku. Už se těším, že si ho někam připletu nebo z něj upletu čepici.

A jak nám to šlo je zde: 

 https://www.instagram.com/p/DaF9ZSvtC1J/

Předly jsme přímo ve skladě eshopu, v ráji pletařek. Celý sklad jsme prozkoumaly, všechno osahaly, vyzkoušely a odvezly si i nějaká klubíčka. Já tam hned Kataríně odebrala čerstvě nabarvený len+bambus v broskvové barvě a hned večer nahodila Juno od Sari Nordlund. Na zahradě ještě sušila 100% bavlněné buklé v síle fingering, to jsem musela mít také.

Odpoledne nás Katrína odvezla do penzionu autem, takže jsme to peklo opět přežily, zbytek dne byl u bazénu, protože k jezerům to byly 2km pěšky a to opravdu ne.

můj výtvor - první přadýnko

Roxy si mě hlídala a všechno kontrolovala

 No a pak už jen návrat domů. Ráno za relativně přijatelné teploty pěšky na nádraží, odtam do Bratislavy vlakem a pak klimatizovaným vlakem rychlostí 80km/hod do Brna. Radka pokračovala směr Liberec zase busem.

Víkend jsme si užily, ale nemuselo být takové horko. Tak o 10°C méně a mohly jsme si užít i ta jezera. Teď šetřím na ten kolovrátek, chtěla bych ho od Ježíška :-)  

Katarína je strašně milá, příjemná žena, jsem moc ráda, že jsem ji poznala. Nabídla nám i účast na pobytech s jogou a "něčím", pobyt bývá doplněn pletením nějakého společného projektu, případně zpracováním (barvením) příze, předením atd. Na podzim chystá pobyt dokonce v ČR na vysočině, takže budu ve střehu. 

Užívejte momentálních "lepších" teplot !

Magda 

 

Pletení na veřejnosti 13.6.2026

 

Pletení už dávno není jen samotářskou záležitostí u domácího krbu. Každý rok v červnu zaplní parky, kavárny i městská náměstí tisíce nadšenců s jehlicemi a klubíčky v rukách. Oslavují totiž Světový den pletení na veřejnosti (anglicky World Wide Knit in Public Day), který proměňuje tradiční řemeslo v moderní společenskou událost.

Historie tohoto svátku se začala psát v roce 2005, kdy ho poprvé zorganizovala Danielle Landes. Její motivace byla jednoduchá: ukázat světu, že pletení není přežitek, ale živé, kreativní umění. Chtěla vyvést lidi tvořící v izolaci svých domovů na čerstvý vzduch, umožnit jim potkat spřízněné duše a sdílet společnou vášeň.

To, co začalo jako skromná lokální iniciativa, se rychle rozrostlo v největší pletařskou událost na světě. Během uplynulých let se do oslav zapojily tisíce komunit v desítkách zemí – v nejsilnějších ročnících se konalo přes 800 registrovaných setkání v 56 státech světa zároveň.

Tento svátek nemá pevné kalendářní datum, slaví se každou druhou sobotu v červnu. Červnový termín byl zvolen záměrně, aby teplé letní počasí přálo setkávání pod širým nebem.

 Pletaři a pletařky se scházejí na veřejných prostranstvích, kde společně pracují na svých projektech, předávají si zkušenosti, triky a rady, ukazují pletení zvědavým kolemjdoucím a boří mýty o tom, pro koho je pletení určené.

Nejkrásnější na celém konceptu je jeho otevřenost. Nezáleží na tom, zda držíte jehlice v ruce poprvé, nebo dokážete uplést svetr poslepu. Setkání jsou otevřená naprostým začátečníkům, pokročilým pletařkám i lidem, kteří se chtějí jen inspirovat. Světový den pletení na veřejnosti tak dodnes naplňuje své původní poselství – spojovat lidi skrze radost z tvoření. 

https://www.facebook.com/barevnaklubicka.cz

 Letos jsem jela na pletení do Hradce Králové (jak jinak). Každoročně probíhá na náplavce, ale letos jsme pletly v kavárně Artičok. Byla to dobrá volba, převážně pršelo, takže na náplavce bychom si možná i zaplavaly. Monika si pro každou připravila dárek, miniklubíčko, ze kterého si upleteme společný projekt - ponožky s proužky. Proužky budou právě z tohoto klubíčka. Už se na to těším, ale nejdříve musím doplést ponožky, které mám rozpletené, jinak by z nich byl zase odložený projekt. 

https://www.facebook.com/barevnaklubicka.cz

Na počest Světového dne pletení jsem nahodila dlouho plánovaný projekt, šátek Traigh od Kate Davies. Už asi před dvěma lety jsem si přichystala přízi, opět použiji stejnou jako v originálním návodu. Kate ji má převinutou pod značkou KDD Millarochy Tweed,ale je to v originále Mohair Tweed od Knoll, barva 2228 Blue print. Šátek je konstruovaný tak, že se nejdříve uplete spodní krajkový lem - 24 kosočtverců, na ně se zkrácenými řadami naplete tělo šátku. Myslela jsem, že cestou do Hradce, v Hradci a cestou zpět lem upletu, ale nepodařilo se mi to. Pokusím se dnes večer lem doplést, pak už to bude jednoduché pletení. Jednobarevný šátek potřebuji, mám samé barevné divočiny a chtěla bych nějaký na ranní cesty do práce. 

 

Od Moniky jsem si odvezla pytlík radosti:

sadu na čepici Natali - modrý Rios+šedočerný mohér Baby Silk Lace+návod,

 

nádhernou barevnou kombinaci ponožkovky Paint Socks,

 

šedomodrou ponožkovku Golden Socks od Pro Lana, která se bude hodit jako základ pro spolenou proužkovanou ponožku + miniklubíčko na proužky (připomíná mě Frische Fische od Shoppel Wool),

 

naprosto bezkonkurenční chrániče na jehlice od Knitpro (mám už třetí sadu, jehlice se zastrčí dovnitř a nehrozí zlomení jehlic nebo zranění sedajícího :-) ) Nechápu, že to jiné e-shopy nenabízí, pro mě jsou tyhle chrániče pro cestování s pletením nenahraditelné,

 

 a jedny jehlice 2,75 

 

Včera v Brně pršelo, dnes svítí sluníčko jako příslib hezkého dne.

Omlouám se za úpravu tohoto příspěvku, ale tentokrát si to žije vlastním životem. Nejde mi upravit ani řádkování, ani styl písma. V náhledu je vše vpořádku, jak to uložím, každý odstavec má jiné řádkování, o tloušťce písma ani nemluvím, nic neupravuji, celé to píšu stejně a každý odstavec je jiný, i když se tváří, že nastavení je všude stejné......tak nevím, snad se to do příště umoudří. 

 

Mějte se krásně

 

Magda 

 

 

Dopleteno v květnu.

 V květnu se mi podařily dokončit 4 projekty. Nejsem žádná rychlopletařka, šlo o malé "rychlokousky", které jsou příjemným oživením při pletení větších projektů. Mám z dokončení každé práce dobrý pocit, těší mě to, takže proto si každý měsíc upletu nebo uháčkuji něco malého a rychlého.

První dokončený kousek byla opět deka do kočárku, doufám, že na delší dobu poslední. Kolegyni v práci se narodil chlapeček, tak bylo jasné co budu tvořit. Háčkovala jsem opět z Dolphin Baby háčkem 4, spotřeba 5 klubíček. Tato deka je jednoduchá na háčkování a vypadá skvěle. 

https://www.ravelry.com/projects/Majda123/waffle-stitch-blanket-7

 

Dalším "dětským projektem" byl opět několikrát pletený, osvědčený svetřík pro miminko podle návodu Baby Fir Jacket by Isabel Demarchais. Pletla jsem si do zásoby - kamarádka Jana bude v červenci babičkou, takže svetřík bude dárek pro malou slečnu. Návod je jenoduchý, dobře napsaný pro přízi Baby merino od DROPS. Z té jsem také pletla, použila jsem jehlice č. 3 a spotřeba byla 74g.

https://www.ravelry.com/projects/Majda123/baby-fir-jacket-3

Poslední z malých projektů jsou ponožky DRK Everyday Socks by Andrea Mowry. Inspirovala jsem se u Petry Nemravové, která má na skvělé ponožkové návody nos. Přízi Woolly Hugs Paint Socks, která sama vzoruje (proužky nádherně vyšly i na patu, nemusela jsem po upletení paty řešit, jak navázat, aby proužky pokračovaly ve vzoru) jsem koupila na eshopu Barevných klubíček  . Uprostřed klubíčka je vodící nit, která přesně oddělí přízi na dvě barevně totožné poloviny. Po upletení jsem byla s výsledkem spokojená, takže jsem si hned přikoupila další dva odstíny. 

https://www.ravelry.com/projects/Majda123/drk-everyday-socks

Jediný velký dokončený projekt je halenka Lillesol od Isabell Kraemer. Halenku jsem začala plést před rokem, ale do podzimu ji nedopletla. Odložila jsem ji a teď teprve dokončila. Pletla jsem z Pascuali Puno Winikunka na jehlicích 3,5, spotřebovala jsem na velikost č.4 pět klubíček. Materiál je moc příjemný a halenka zaujala čestné místo v mém šatníku. Nosím ji teď velice často.

https://www.ravelry.com/projects/Majda123/lillesol

 

 

 

Pletení je pro mě relax a koníček, který mám moc ráda.

Hezké dny

Magda 

Kurz předení na vřetánku.

Už dlouho jsem chtěla absolvovat nějaký kurz předení. Na kolovrátku, který si chceme s Radkou pořídit nebo na vřetánku. Na kurz předení na kolovrátku pojedeme na Slovensko, ale chtěla jsem se naučit alespoň vytahovat česanec. Pro tento účel mi úplně vyhovoval kurz předení na vřetánku, který pořádá paní Hana Škorpilová v Praze. Kurzy pořádá v Jeruzalémské ulici, je to cca 5-10 minut chůze od Hlavního nádraží. Paní Škorpilová má ateliér hned vedle Jeruzalémské synagogy, takže ho najdete velice jednoduše. Celý kurz byl moc příjemný. Samotný atliér je ve dvorním traktu domu a tohle místo vás přenese do první republiky. Samotný kurz trval dvě hodniny, od 16. do 18.hodin, takže vlak na Brno v 18.30 jsem stihla naprosto v klidu. Na kurzu jsme byly 4 ženy, učily jsme se z rouna vyčesat česanec a potom příst na vřetánku. Zpočátku to moc nešlo, upředené vlákno se buďto trhalo nebo bylo moc silné, ale během první hodiny jsme zvládly udělat kus česance a vypilovat techniku předení. Druhou hodinu jsme už předly "naostro" , upředly jsme každá dvě malá klubíčka a ta pak ještě seskaly do dvojnitky. Ke konci jsem předla úplně tenounkou jemnou nitku a byla jsem nadšená, takže domů jsem si vezla vřetánko (paní Škorpilová prodává vřetánka za 130,-, což je super cena) a 200g česance. 

naše nástroje na kurzu

Moje první tenká upředená jednonitka a první seskané mini klubíčko

je co pilovat, ale i tak je to krásné jako případný příplet

 Do Prahy jsme jely hned ráno společně s Dášou, obě jsme chtěly zajít do Národního muzea, já pak šla na kurz a Dáša zůstala v muzeu. Sešly jsme se  na zpáteční cestě ve vlaku. 

Paní Škorpilová pořádá celou řadu kurzů, ještě mě zaujalo plstění víl a výroba mýdla. Chtěla bych si zajet i na ně. Kromě suoer kurzů je obrovskou výhodou dostupnost ateliéru. 

Byl to nádherný den, o muzeu asi psát nemusím, jen bych zmínila nově otevřenou kupoli, kam vyjedete výtahem a kocháte se pohledem na Prahu.

zakládací listina Univerzity Karlovy

Zlatá bula sicilská

    V sobotu jsem slíbila účast na společném pletení v Hradci Králové. A protože se sliby mají plnit, vyrazila jsem v 10 hodin směr Pardubice a Hradec Králové. na srazu jsem potkala Míšu, která s náma poletí na Lofoty vyplenit obchody s vlnou a samozřejmě Moniku a Natali. Uvidíme se zase za 14 dnů na akci Pletení na veřejnosti. Samozřejmě, že jsem si odvezla další ponožkovky......Monika na srazech prezentuje novinky, má je i s sebou, takže každý si nakoupí, co vidí :-). Není to jen společné pletení, ale můžete si vyzvednout objednávky, požádat o určitou přízi, pokud si chcete osahat materál, případně se rozhodujete mezi barvami, Monika vše přiveze a domluvíte se. V sobotu přivezla na žádost jedné z pletařek  veškeré typy jehlic. Monika má zase nový návod na ponožky, plete je z bambusu Bamboo socks uni (prolana) a jedno 100g klubíčko mě přivezla jako dárek. Zatím nemá přízi na e-shopu, ale bude ji naskladňovat.Tak bych ty ponožky asi měla uplést :-). Monika měla upletenou jednu ponožku, bez krajky, jen s patentem a vypadala naprosto úžasně, na omak hebounká.

Mějte se krásně a přeji krásné dny!

Magda

 

 

 

 

Prodloužený víkend v Západních Čechách 4. část

 V neděli, poslední den naš "expedice", jsme začali opět na zámku v Bečově nad Teplou. Domluvila jsem prohlídku hned na devátou hodinu, abychom mohli v 11 hodin opustit hotel a vydat se na zpáteční cestu. Na zámku byli moc milí a ochotní. Přestože prohlídky začínají až od desíti hodin, ochotně nám vyšli vstříc.

model zánku, který vyrobili vězni z Jáchymova

 

Odpoledne jsme strávili v Karlových Varech. Prošli jsme s průvodkyní centrum, poseděli v kavárně a pak už nás čekal jen návrat domů.

 Byly to krásné čtyři dny. Bez starostí a s fajn partou. Tentokrát nás jelo opravdu hodně, už to mám jako školu v přírodě :-)

Magda