byla postavena v letech 1929–1930 pro manžele Gretu a Fritze Tugendhatovy dle návrhu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Jedinečnost brněnské vily spočívá v její formální architektonické čistotě, zasazení do přírodního rámce a vzájemném prolínaní prostor, ale i v technickém a konstrukčním řešení a užití ušlechtilých materiálů. Vila Tugendhat je nejen ikonickou stavbou v kontextu brněnské moderní výstavby, ale i magnum opus jejího architekta. Proto byla v roce 2001, jako jediná památka moderní architektury v České republice, zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V letech 2010–2012 prošla vila Tugendhat památkovou obnovou a restaurací, která ji navrátila do její podoby v době jejího dokončení v roce 1930.
Kromě prohlídkových okruhů, kdy můžete navštívit vnitřní prostory vily nebo zahradu (které jsou vyprodané několik měsíců dopředu), si můžete vychutnat toto magické prostředí při nepravidelně pořádaných kulturních akcích. Jednu takovou jsem včera navštívila. Konala se akce "Cafe Biograf Sound v zahradě Vily Tugendhat". Letní podvečer jsme strávili v zahradě vily, kde se promítal němý film Zlaté opojení s hudebním doprovodem a Charliem Chaplinem v hlavní roli . Sklepní prostory vily se proměnily v provizorní kavárnu a na nás dýchla atmosféra třicátých let.
Bylo to něco úplně jiného než všem známé letní kino. Byl to opravdový kulturní zážitek, samotné místo vily je kouzelné.
Film Zlaté opojení jsem dosud neviděla, takže jsem si ho náležitě užila. V době zlaté horečky se tulák Charlie, stejně jako tisíce dalších mužů, vydává na Aljašku k cestě za zbohatnutím. Ve sněhové vánici narazí na dřevěnou boudu, kde se rozhodne ukrýt. Uvnitř se shledá krom psa také s podivným chlapíkem, který jej s puškou v ruce odmítá přijmout a hladového zlatokopa Big Jima. Zanedlouho se jejich cesty rozdělí. Charlie příchází do města, kde potká místní tanečnici Georgii, do níž se na první pohled zamiluje...
Včerejší návštěva promítání filmu v zahradě vily mě připomněla úžasnou knihu Simona Mawera Skleněný pokoj. Knihu jsem pře lety četla jedním dechem a velice ráda si ji přečtu znovu. Viděla jsem několikrát i film, ale kniha je výpravnější - samozřejmě lepší.
Také chodíte do letního kina?
Mějte se krásně
Magda