tyto dva zámky jsme navštívili minulou sobotu. Ráno jsme vyjeli z Brna směr Hluboká, počasí se začalo přes Vysočinu kabonit a místy pršelo. Za Humpolcem se umoudřilo a začalo nám na cestu svítit sluníčko. Z centrálního parkoviště v Hluboké se nahoru na zámek můžete svézt turistickým vláčkem, ale nám ujel před nosem, takže jsme si kopeček vyšlápli pěšky. Protože jsme měli prohlídku v 10.15 , na zámku bylo ještě poloprázdno a nemuseli jsme se strkat s ostatními turisty. Zahrady byly překrásně upravené a my vyrazili na základní okruh - Reprezentační pokoje.
Trasa nazvaná Reprezentační pokoje ukazuje tzv. piano nobile hlubockého zámku: ranní salon, čítárnu, kuřácký salon, malou a velkou jídelnu, knihovnu spolu s osobními pokoji kněžny Eleonory a expozici zbraní – předsíň zbrojnice a zámeckou zbrojnici. Stěny a stropy interiérů jsou bohatě zdobeny dřevořezbami a obloženy ušlechtilým dřevem. Nejcennější nábytek se nachází v ranním salonu. Některé místnosti jsou zdobeny obrazy evropských mistrů 16. až 18. století, lustry, vitrážemi a keramikou z Delft. Portréty na stěnách znázorňují nejvýznamnější členy rodu Schwarzenbergů. Zajímavá je ukázka cenného mobiliáře, který soustředil knížecí rod Schwarzenbergů. Jde o luxusně zařízené interiéry z 19. století včetně 10 723 knih, uložených v policích zámecké knihovny. Bohatá sbírka zbraní patří mezi nejcennější kolekce v českých zámeckých sbírkách.
Interiéry zámku jsou přenádherné. Zámek Hluboká je prostě skvost. Po prohlídce jsem "zaparkovala" na lavičce ve stínu stromu a relaxovala pletením s výhledem na zámek. Na cestu jsem si přibalila top Roseroot od designerky Lene Tosti , který si pletu pro sebe z Antigone (100% lnu).
Cestou ze zámku jsme se zastavili na oběd v restauraci U sumce. Ani jsem netušila, že tato restaurace nemá úplně nejlepší reference, ale chodím tam na oběd každoročně a nikdy jsem neměla sebemenší problém. Ba právě naopak, vždycky si moc pochutnám na rybě na grilu a proto se tam ráda vracím. V sobotu jsem si objednala okouna (na grilu a byl opět vynikající) a zeleninový salátek.
Do odjezdu autobusu jsem měla ještě hodinu a půl, takže jsem přemýšlela, jak ji strávím. Teď po letech jsem zjistila, že za centrálním parkovištěm je přístav, odkud vyjíždí lodě na okružní plavbu po rybníce, případně se můžete nechat převézt k ZOO a zámku Obora. Přístav se mi velice líbil, je to takové tiché místo pod stromy, které bylo v sobotním horku velice příjemné. Zůstala jsem tedy na lavičce v přístavu se svým pletením a byla moc spokojená.
V sobotu nás čekal ještě jeden zámek - Konopiště. Nakoupili jsme oplatky a vyrazili na cestu. Na zámku Konopiště jsem ještě nebyla a mám ho v paměti z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje jako zámek na rovince, kam se přijíždělo auty....Opak je pravdou. Konopiště je na kopci, kam se dostanete buďto celkem prudkým stoupáním kolem jelení a daňčí obory a vyjdete přímo u medvěda Jiřího, nebo po silnici - mírnější, ale o to delší cestou. My zvolili ten kopec.
Konopiště založil nedaleko svého rodového sídla Benešova kolem roku 1294 pravděpodobně pražský biskup Tobiáš z Benešova a to podle vzoru francouzských pevností, s válcovými věžemi, s parkánem, čtyřmi bránami a padacím mostem. o vymření Benešoviců přešlo Konopiště v roce 1327 na 275 let do rukou Šternberků. V 17.–19. století se pak v držení Konopiště vystřídala celá řada vlivných šlechtických rodů: např. Hodějovští z Hodějova, po bitvě na Bílé hoře na krátkou dobu Albrecht z Valdštejna, Michnové z Vacínova, Vrtbové z Vrtby, Lobkovicové a další.
V roce 1887 koupil zámek s celým panstvím od Lobkoviců František Ferdinand d´Este, od roku 1896 následník císařského trůnu. Arcivévoda dal zámek přestavět v historizujícím stylu a jeho okolí přeměnil v krajinářský park. Na ploše bývalé barokní zahrady založil Růžovou zahradu se skleníky. Do zámku umístil své rozsáhlé sbírky, které získal jednak jako dědictví po svých italských předcích, jednak vlastní sběratelskou činností.
František Ferdinand se v červnu roku 1914 zúčastnil manévrů rakouské armády v Bosně a dne 28. června 1914 se stal spolu se svou manželkou Žofií v Sarajevu obětí atentátu spáchaného srbským anarchistou Gavrilem Principem. Za měsíc po atentátu vyhlásil rakouský císař František Josef I. Srbsku válku.
V roce 1921 převzal Konopiště od arcivévodových dědiců československý
stát a zámek i s parkem byl zčásti zpřístupněn veřejnosti. Za II.
světové války byl v Konopišti umístěn hlavní štáb jednotek SS.
Po osvobození bylo Konopiště znovu zpřístupněno veřejnosti.
Zámek se do dnešní doby zachoval v podobě, jakou dostal při poslední přestavbě za arcivévody Františka Ferdinanda d´Este. Také vnitřní vybavení zůstalo v co největší míře stejné, jako za doby, kdy zámek obýval František Ferdinand s rodinou.
Prohlídku můžete volit z 6 prohlídkových okruhů + zahrady, my jsme vybrali okruh první - Salony jižního křídla zámku. Opět nádhera, stejně jako na Hluboké.
I. zámecký okruh představuje reprezentační a hostinské pokoje umístěné v 1. patře jižního křídla zámku, ve kterých jsou instalovány nejkrásnější sbírkové předměty, včetně dobového nábytku, obrazů či porcelánu.
Prohlídka je zahájena v lovecké chodbě s trofejemi zvěře ulovené arcivévodou Františkem Ferdinandem. Jen v této chodbě je jich vystaveno přes 800 kusů.
Následuje růžový, sloupový a přijímací salon. K slavnostním příležitostem sloužila velká jídelna s nástropní freskou ze začátku 18. století od plzeňského malíře Julia Luxe, na kterou navazuje přípravna jídel s kompletní sbírkou míšeňského porcelánu pro 24 osob.
Prohlídka pokračuje hostinskými apartmány, které obývali nejvzácnější hosté - nevlastní matka arcivévody, arcivévodkyně Marie Terezie nebo německý císař Vilém II. a jeho pobočník admirál Alfréd Tirpitz. K těmto místnostem patří i koupelna z roku 1900.
Po prohlídce jsme ještě jednou pozdravili medvěda, páva a z kopce sešli k parkovišti.
Sobota se nám velice vydařila, počasí bylo jako na Jadranu, já upletla kus topíku a my se spokojení vraceli domů do Brna.
A teď - konečně pršííííí. U nás v Brně mělo pršet od 14.hodin, měly být bouřky a krupobití. Teď je 19.hodin a začalo konečně mírně pršet. Od těch 14. hodin mě počítač přesvědčoval, že na 100 % prší a brzy přestane :-) A pak jim věřte...
A já jdu plést ten topík, ať ho zítra dokončím :-)
Magda
Žádné komentáře:
Okomentovat