Poslední den jsme se rozdělili. Část jela pozorovat velryby, ale měli smůlu, žádnou neviděli. Přesto byli nadšení z plavby na moři v rybářské lodi. My, druhá skupinka jsme se vypravili na západní část islandské vrchoviny k lávovým vodopádům Hraunfossar, k nejsilnějšímu a nejvyššímu termálnímu prameni Evropy Deildartungzuhver, tento pramen chrlí 180 litrů za sekundu a teplota voda zde dosahuje až 97 °C.
![]() |
fotka jako do kalendáře |
Prošli jsme se kolem vodopádů, občerstvili v kavárně a jeli vyzvednout do Reykjavíku pozorovatele velryb
.Následovala exkurze v továrně na vlnu Ístex, kde nás provedli celou výrobou, od svážení surové ovčí vlny, přes česací stroje, přádelnu, až po etiketování hotových klubíček. Seznámili nás i s kompletní nabídkou přízí. Moc nás zaujalo heboučké merino - Fjallalopi v nádherných barvách. Přímo v Ístexu nelze přízi koupit, ale dostali jsme kontakt na firemní prodejnu v Reykjavíku, kam nás ještě Lukáš ochotně odvezl na nákupy. Nakonec to byla prodejna, kde jsme byly s Ilonou během pobytu 3x a já si tam už první den koupila set na čepici. Poslední den jsem si přikoupila ručně barvenou Lettlopi v barvě lávy (když jsou ty sopečné erupce) a k ní skvěle se hodící další přadýnko a ještě přikoupila rovněž ručně barvenou přízi, tentokrát Einband. Vše bylo nabarveno v Hespě, to je zase přádelna a barvírna, kde paní barví jen pomocí rostlin. Z úlovků mám hroznou radost a stáe přemýšlím, že si přes e-shop objenám Fjallalopi.
![]() |
![]() |
set na čepici |
![]() |
značkovače |
![]() |
moje islandské úlovky |
No a pak už následovala úúúúžasná koupel v Modré laguně, bez které prostě nemůžete říct, že jste byli na Islandu. To je prostě naprostý TOP. V laguně měli trošku problém při sopečných erupcích, je to jen 4 km od aktivní sopky, takže byla obava, kdyby - co by...., ale sopka opravdu jen pobublává, média jako vždy hodně, ale opravdu hodně přehánějí, takže sice jsou ve střehu, ale sopka si jen funí jako tovární komín, před lagunou postavili bariéru a vše žije dál normálním životem. I městečko přímo pod sopkou - Grindavík, který je podle médií evakuovaný, normálně žije, je obydlený, jen přístupová cesta je uzavřená a hlídaná policií, aby tam zbytečně nejezdili turisté, kteří neví co dřív fotit a pak jsou zbytečné úrazy.
V laguně jsme zase dostali pleťovou masku a drink dle výběru, vše bylo v ceně vstupenky. Masky a další kosmetiku lze koupit i na jejich e- shopu. V laguně jsem tentokrát nefotila, ale užívala si vodu, takže fotky si můžete prohlédnout v loňském příspěvku nebo v odkazu.
Po koupačce v laguně jsme přejeli na letiště a hurá směr Vídeň. Z Vídně potom každý domů.
Návštěva Islandu po roce byla pro mě v něčem nová, jiná. Navíc jsme se podívali na Vestmanské ostrovy, pluli jsme po jiné ledovcové laguně, prostě polovina zážitků byla nová. A tak to má být. Mám hodně procestovanou Skandinávii. Ve Švédsku jsem byla cca 12x, ale pokaždé tam bylo něco nového a každý zájezd, i když byl skladbou stejný, tak byl úplně jiný. Proto se vůbec nebráním některá místa navštěvovat opakovaně.
Takže - už se chystá Island zase za rok a taky cesty za vlnou - Skotsko (2024), Irsko (2025), Faerské ostrovy (2025), Marakéš(2025) a Istanbul (2024). Pokud byste měl někdo zájem, dejte vědět.
Mějte se fajn
Magda
Žádné komentáře:
Okomentovat