Druhý den našeho zájezdu bývá v programu náročnější tak, abychom se do návratu dali ještě do pořádku. Přece jenom jde většina z nás hned druhý den po návratu do práce (kromě důchodců), tak ať tam nevypadáme jako po absolvování vojenského cvičení. Letos jsem naplánovala výstup na Lysou Horu. Trasa to není dlouhá, jen 17 km, ale o to horší. Celou cestu jsme šli po červené značce. Výchozím bodem byly Visalaje, odtud jsme po cca 3 hodinách vystoupali na Lysou Horu a zpět jsme šli cestou do Ostravice. Ten kopec je strašný! Zlatý Kašperk z loňska, který když zmíním, začíná se plašit celá skupina!
 |
Výstup ve Visalajích - a jdeme na to
|
 |
tam nahoru půjdeme :-)
|
Takže: svítilo nám převážně sluníčko, asi dvakrát mírně sprchlo. Nahoru jsme se vyškrábali z posledních sil, a to doslova. Samozřejmě důchodci a lenoši s námi nešli, ze skupinky 20 lidí šlo 14 nebojácných. Na Lysé Hoře jsme zjistili, že už máme vypité zásoby vody a koupit se tam nedalo nic. Teda dalo, ale fronta tak na třičtvrtě hodiny a to my tedy nemohli čekat, protože v 17 hodin jsme měli objednané masáže a museli jsme prostě dolů do Ostravice. Na Lysé Hoře jsme spočítali zraněné a ztráty. Libuška nemohla jít, měla hrozné křeče v nohách. Já dostala migrénu, takže jsem viděla na jedno oko a to ještě blbě - takto jsem bez úrazu seběhla 8,5 km do Ostravice :-) po kamenech a po hooodně prudké cestě. Báře se dělalo špatně. V hotelu po návratu jsme od recepčního zjistili, že se tam dělá špatně prakticky každému, protože je tam nedýchatelno, moc řídký vzduch díky nadmořské výšce...Libuška ztratila mobil. Její kamarádce volal Libuščin manžel, že mu někdo volal (poslední volání na telefonu), že našli mobil a bude v chatě Visalaje. Libuška má průšvih.....:-) u manžela v Brně :-)
 |
| tak tady to byla ještě selanka, kamenitou cestu jsem už pak neměla síly fotit :-( |
(
 |
skupina neohrožených
|
 |
ještě pořád dobrý...
|
 |
výhled cestou na Lysou
|
 |
a jsme tam
|
Vzali jsme to sešupem do Ostravice, ale ztratili jsme Libušku, Věrku a další dvě. Ty přišly až třičtvrtě hodiny po nás a tím pádem jsme nestíhaly ty masáže, prostě adrenalín. Následoval telefon Janě na hotel, aby zašla s prosbou o posunutí masáží za paní masérkou a ta nám ochotně vyšla vstříc. Takže včerejší den dopadl na výbornou. Vrátili jsme se všichni moc spokojení s tím, že jsme překonali sami sebe, migrénu jsem rozchodila cestou do Ostravice, takže jsem opět šťastná viděla na obě oči, Libušce jsme nabídli hořčíkový gel, který si chtěla namazat na kolena, ale po upozornění, že se to pije a je to na ty křeče, vše rověž dopadlo OK. Vypito, křeče fuč. A mobil ve Visalajích? Tím, že jsme to prošli do Ostravice se nám Visalaje vzdálily 60km a to bohužel není vzdálenost, kterou by FN zaplatila navíc (60 tam a 60 zpět). Po návratu na hotel jsme na recepci začali hledat spojení, že by si pro něj Libuška zajela vlakem. Cesta by trvala 4 hodiny se třemi přestupy. Prošel kolem pan provozní a nabídl Libušce (asi se mu líbila), že ji pro telefon dnes vezme autem a přiveze ji i zpět na hotel. A naši V..? Viděli jsme je při návratu z autobusu jak jdou do místní hospody na pivo....a mají nějakou nádobu, asi aby měli na noc a na ráno... :-)
Nakonec tedy dopadlo vše dobře, večer jsme všichni splečně s důchodci a lenochy poseděli na terásce a naplánovali další den :-)
Magda
Žádné komentáře:
Okomentovat