V neděli jsme si zase užívali pláže, moře a sluníčka. Odpoledne jsme se s Radkou, Renatou a Věrkou domluvily, že si vezmeme taxík a pojedeme utratit poslední dongy. Vietnamské dongy se nesmí vyvážet a zpět ve směnárně malé bankovky neberou (mince nemají, vietnamská měna má pouze bankovky). Taxík nás čekal před recepcí a zadání bylo: supermarket King Kong a noční trh (ten, který jsme už jednou navštívily v Duong Dongu v úterý). Řidič nás vezl 70 km k supermarketu, čekal na nás hodinu, pak na trh cca 35 km, tam čekal 2 hodiny a potom 90 km zpět do resortu. Zaplatily jsme za vše každá 5 dolarů.
Dokoupila jsem sušené mango, oříšky, na trhu umělé perly a vějíř.
Po návratu jsme si zabalily a byly nachystané na zítřejší odlet.
V pondělí nás začali svážet podle čísel vilek tuk-tuky k recepci, kde jsme měli snídani. Na nás vyšel naštěstí čas 5.45 - 6 hodin. Od 6 hodin byla snídaně, kdo byl po snídani, sedl do autobusu a jak byl bus naplněný, odjížděl na letiště. K recepci najížděl další prázdný autobus. Poslední od recepce odjížděl v 7.30. To my už stáli na letišti ve frontě. Fronta opět nekonečná, otevřené jen dvě přepážky pro 350 cestujících k odbavení. Hrůza. My měli opravdu štěstí s brzkým odjezdem z hotelu, stáli jsme jen cca hodinu. Fronta byla bez konce, končila venku před letiští halou. Odbavili jsme si zavazadla, přešli k bezpečností kontrole a dokonce měli cca hodinu do odletu čas prohlédnout si obchody.
Objevila jsem krásně vonící parfém v kouzelném flakonu. Miss Saigon. Samozřejmě jsem si ho musela koupit. Voní úžasně. Vrchní tóny jsou citrusy a brusinky, střední tóny jsou pomerančový květ, jasmín a růže, základní tóny pižmo a Orris. Patří mezi svěží květinové vůně.
Cestu 13 hodin letadlem jsme přežili. Opět jsme měli doplacená prémiová sedadla, takže let byl pohodový s dostatkem místa, nataženýma nohama. Před námi nikdo neseděl, měli jsme před sebou stěnu přípravny jídla, takže jsme si mohli dát i nohy nahoru. Z důvodu doplnění paliva jsme měli půl hodiny mezipřistání v Tbilisi. Z letadla jsme nevystupovali, pouze dotankovali a letěli dál.
Odlétali jsme v 11 hodin vietnamského času, přiletěli kolem 21. hodiny našeho času (3 hodiny posun).
Kufry nám k naší velké radosti vyjely hned jako první, ve 22. hodin nám jel z letiště Gepard Expres do Brna. No a v 1. hodinu ráno jsem zaléhala do své postele.
Původně odmítaný a nechtěný Vietnam nahonec předčil všechna naše očekávání, poznali jsme novou kulturu a vlastně i pochopili Vietnamce žijící u nás. To, co tady provozují (večerky, nehtovou modeláž atd.), o tom se může místním ve Vietnamu pouze zdát. Oni se tady neskutečně snaží, jsou pracovití, slušní.... Hygiena, kvalita ochodu a služeb je ve Vietnamu prakticky nulová, to, co tady tvoří je pro ně, i když se nám to někdy nelíbí a nestačí nám to, vrchol luxusu.
A kam příště?
Za týden naši partičku čekají Západní Čechy, trocha turistiky, nějaký ten výstup nahoru, trocha kultury. A samozřejmě pletení.
Krásné dny!
Magda
Tohle bych chtěla zažít......
OdpovědětVymazat