Ras Al Khaimah - část 3. - Výlet do Dubaje

 Během naší dovolené jsme chtěli navštívit Dubaj a Abú Dhabí. Když už jsme tak daleko,, tak chceme vidět co nejvíce. Ve čtvrtek jsme tedy vyrazili klimatizovaným autobusem do Dubaje, hlavního města emirátu Dubaj. Cesta autobusem byla příjemná, k dispozici byla zdarma balená voda, jejíž množství nebylo nijak omezeno. Kdo měl žízeň, ten měl možnost se napít. Cesta do Dubaje trvala cca 2 hodiny a první zastávkou bylo největší nákupní centrum Dubaj Mall, kterým jsme procházeli do nejvyšší budovy světa, věže Burj Khalifa.

Dubaj Mall je obrovské nákupní centrum, na rozloze 1 124 000 m2 se nachází 1200 obchodů, 635 drobných prodejců, v Dubaj Mall najdete kina s celkem 200 promítacími plátny, ale také ledové kluziště, obří akvárium (10 milionů litrů vody), kostru dinosaura, tančící fontány. Po příchodu do Dubaj Mall jsme měli volno jen chvilku na toaletu a kolem akvária jsme prošli ke vstupu na věž Burj Khalifa. Prošli jsme bezpečnostními rámy, někteří šli na osobní prohlídku a pak jsme pokračovali k výtahům. Poté nás vystřelili do 124. patra (cesta trvá jednu minutu, kromě toho, že všem zalehly uši, jsme nepoznali, že už jsme vyjeli nahoru). U výtahu nás přivítala slečna a povala nás na vyhlídku. 

 

 

Obešli jsme celou věž, vystoupali po schodech do dalšího patra, přes suvenýry pokračovali zpět k výtahům a na sraz před vchodem. V suvenýrech měli nádhernou šálu z velbloudí vlny, ale nechtěla jsem utrácet při první příležitosti s tím, že šálu si koupím později (to byla chyba dne).

Alenka s naším plynně česky mluvícím průvodcem Ahmedem

Po návštěvě věže Burj Khalifa jsme odjeli do Dubaj Mariny. Nastoupili jsme na tradiční rybářskou loď Dhow. V tom příšerném vedru to bylo hodně náročné, smažili jsme se za živa - už vím, takto nějak to vypadá v pekle. Zatím jsme se pohybovali v klimatizovaném autobusu, v Dubaj Mall i na Burj Khalifa se také klimatizovalo a teď plná nálož padesáti stupňů. Opět bylo k dispozici plno pitné vody. Vychutnávali jsme si pohledy na luxusní svět a přemýšleli, jestli tu cestu přežijeme...

Po plavbě, která byla pro nás zkouškou přežití v extrémních teplotách,  jsme jeli na Palmový ostrov. Palmový ostrov začali budovat v roce 2001 a dokončen byl v roce 2005. V roce 2006 zde byly první vily a v průběhu roku 2009 speciální metro které propojuje ostrov s pevninou a má několik zastávek – finální zastávka je v samotné koruně palmy u hotelu Atlantis. Poseděli jsme v kavárně před hotelem a kochali se výhledy, ozářenými sluncem.

hotel Atlantis

typická výstavba Palmového ostrova

Další zastávka byla u nejluxusnějšího hotelu světa, Burj Al Arab:

Den pomalu končil a my se vrátili k Dubaj Mall. Tady jsme měli dvě hodiny k nákupům. Co jsou pro nás dvě hodiny! Za tu dobu jsme navštívili tančící fontánu, našli parfumerii s doporučovaným parfémem Ajmal Amber Wood a stačili se ztratit a najít zase místo srazu. Nákupy jsme nestihli žádné. V parfumerii Ajmal jsme zjistili, že parfém 30 mL by nás vyšel něco přes 3000,- a také ceny v ostatních obchodech byly hodně nad naše zvyklosti (nebo možnosti?). Chtěla jsem se vrátit k Burj Khalifě pro tu nádhernou šálu, ale už jsme v tom kolosu nenašli cestu, tak snad bude šálka ještě někde jinde (ta šála mě pronásledovala celou dobu). Nakonec jsme si s Alenkou koupily krásně vonící parfém u jednoho z prodejců.

 

Vůně je  limetková s jasmínem, je moc příjemná a svěží. Takže úlovek bychom už měly (i když ne šálu)......

 

Vraceli jsme se  plni zážitků a dojmů z toho "nej".....

Poznali jsme Ahmeda, který studoval češtinu v Káhiře, protože čeština je prostě "bludiště". Zvláště naše předpony...vyjeď, přijeď, odjeď, zajeď, přejeď, nadjeď, předjeď, sjeď, podjeď, odjeď............

dozvěděli jsme se že:

- do důchodu se chodí ve 40. letech

- pracovní týden má 4 dny

- ženy nepracují a pokud pracují, co si vydělají, je jejich kapesné

- cizinci si mohou vydělat co chtějí, ale nikdy se na ně nevztahují výhody sociálního systému. Nemohou žádat žádné dávky ani příspěvky, nemají nárok na zdravotní pojištění ani důchod. Neplatí daně.

- státní občanství SAE může mít pouze občan, který se v SAE narodí emiráťanovi. Sňatkem občanství získat nelze, pouze pro děti, které se ze vztahu narodí.

- měsíční plat policisty je v přepočtu na koruny 500 000,- měsíčně

- policistům nikdo neujede, mají auta Ferrari a Maserati

- za znásilnění, vraždu a drogy je trest smrti

- za špinavé auto je pokuta

- nejbohatší emirát je Abú Dhabí, Dubaj až druhý

...a pokračování zase příště.....

Magda

Hned naproti hlavnímu vstupu do obchodního centra uvidíte obrovské akvárium s několika tisíci mořských živočichů. Za ním pak Gold neboli Zlatý Souk, jehož architektura je inspirována arabskou tradicí, což dává tušit, že jsou zde k dostání typické arabské komodity typu zlaté šperky, doplňky i rukodělné výrobky. V přízemí si nenechte ujít ani ledovou plochu nebo umělecky zpracovaný vodopád. Podrobnosti na: https://www.radynacestu.cz/magazin/dubai-mall/

Hned naproti hlavnímu vstupu do obchodního centra uvidíte obrovské akvárium s několika tisíci mořských živočichů. Za ním pak Gold neboli Zlatý Souk, jehož architektura je inspirována arabskou tradicí, což dává tušit, že jsou zde k dostání typické arabské komodity typu zlaté šperky, doplňky i rukodělné výrobky. V přízemí si nenechte ujít ani ledovou plochu nebo umělecky zpracovaný vodopád. Podrobnosti na: https://www.radynacestu.cz/magazin/dubai-mall/

Z mnoha světových nej, které Dubai Mall drží, je jistě nejcennější titul nejnavštěvovanějšího obchodního centra na světě. V roce 2015 se dostalo až na hranici 100 milionů návštěvníků za rok (pro srovnání New York City navštívila v tomto roce asi polovina turistů). Podrobnosti na: https://www.radynacestu.cz/magazin/dubai-mall/

Z mnoha světových nej, které Dubai Mall drží, je jistě nejcennější titul nejnavštěvovanějšího obchodního centra na světě. V roce 2015 se dostalo až na hranici 100 milionů návštěvníků za rok (pro srovnání New York City navštívila v tomto roce asi polovina turistů). Podrobnosti na: https://www.radynacestu.cz/magazin/dubai-mall/

Minulý týden jsem dopletla

 dva letní projekty. První byl Ankerś Summer Shirt od PetiteKnit. Na topík jsem zvolila přízi Erika Knit Studio Linen, složením je to len s celulózou, takže ideální letní materiál a drží to podíl viskózy. Barva je granátové jablko. S výsledkem jsem spokojená, ale ta práce byla o nervy. Materiál je potvúrka klouzavá, pořád se zacuchávalo klubíčko, na klubku příze vůbec nedržela, pořád sklouzávala a tím se zamuchlávala. Několik metrů jsem musela vyhodit, protože to nešlo vůbec rozmotat. Ale nevzdala jsem se a po zapošití všech konců a vyprání jela halenka včera na svou první cestu do Prahy. Nosí se fantasticky, je chladivá, příjemná, ale ta práce.... ještě z ní pletu On The Beach id Isabell Kraemer a je to opět zkouška nervů. Naštěstí žádnou další v syslírně nemám, takže vím, že tuhle přízi již nikdy kupovat nebudu.

Další dopletený svetřík je bavlněný Hamble od Isabell Kraemer. Moc se mi líbila barevná varianta Alenky Hajné, která ho pletla jako "zbytkový". Ale zjistila jsem, že v syslírně mám přesně tyhle barvy, tak jsem si ho upletla k riflím. Je to takový jednoduchý, obyčejný bavlněný svetřík na chladnější léto a moc se těším, až ho budu nosit. Tříčtvrteční rukávy ke tříčtvrtečním nohavicím :-))

A kam jsem včera vyvezla nový svetřík? Do Prahy na muzikál The Bodyguard. Měli jsme štěstí,  hlavní roli, Rachel Marronovou,  hrála skvělá Eva Burešová a Frank Farmer byl v podání Hynka Čermáka. Psát o zpěvu Evy Burešové asi nemusím, když spustila, běhal mráz po zádech, na roli se vyloženě hodí. Ta barva a síla hlasu je neskutečná. Hynek Čermák měl oproti ní roli takovou jednodušší, ale skvělou. Ještě bych zmínila Richarda Genzera, koukala jsem na něho v tanečních číslech, je to kus chlapa, ale pořád má v sobě srdce tanečníka, prostě je to tam. Začátek muzikálu byl takový vlažnější a přemýšlela jsem, jestli to tak má být, nebo se to nějak rozjede. Rozjelo. A poslední třetina byla famózní.

Muzikál byl prostě skvělý a všem ho doporučuji navštívit.

No a dnes musím všechno dohnat. Protože naši sousedé Ukrajinci řádí od pěti od rána, nevydržela jsem to a vstala s nimi :-) . Při tom řevu se totiž spát nedá. Takže dnes převlečené ložní, dvě pračky vyprané a suším je na dvoře, něco málo uklizeno, chleba se peče v pekárně a káva stojí na stole. Další pračka jede, myčka taktéž. Oblíbila jsem si směsi na chleba Vital a Wellnes Brot. Naliju do pekárny 300 mL vlažné vody, nasypu směs a zapnu pekárnu. Za dvě a půl hodiny mám krásně křupavý chleba, který vydrží bez plísně do snězení. Někdy tedy moc dlouho ne......

Doprala mě další pračka, takže jdu věšet prádlo na dvorek a vám přeji krásný den.

Magda

Ras Al Khaimah - 2. díl

V úterý a ve středu jsme dopoledne trávily (Alenka a já) na pláži, která byla přímo u hotelu. Zdarma jsme dostaly osušky, které jsme si mohly měnit dle libosti a vždy jsme je při návratu na hotel odevzdaly. Při cestě na pláž jsme dostaly vždy čisté. Lehátka i slunečníky byly také zdarma a bylo jich dostatek pro všechny. Pláž byla písčitá s jemným světlým pískem, vstup do moře velice pozvolný a voda naprosto čistá, bez jakýchkoliv medúz, ježků a jiných nepříjemných živočichů. Ve vodě bylo hodně různých rybek, které ovšem nikoho nijak neobtěžovaly. Teplota vody 32 stupňů, prostě termální prameny, které moc neosvěží. Na sluníčku se prakticky nedalo vydržet, takže jsme pobyt u moře trávily buďto v moři nebo pod palmou či slunečníkem.

kavky zlodějky - jak člověk odešel, úřadovaly v tašce

V úterý dopoledne nás na pláži přesvědčila místní masérka, že potřebujeme vyzkoušet thajské masáže. Proč ne...., na masáže chodím, ale z těch thajských jsem měla respekt. Prostě ta vidina "lámání těla " mě tak trošku naháněla hrůzu. Nicméně jsme se s Alenkou a Renatou objednaly na úterý odpoledne a další masáž na sobotu. Ve čtvrtek jsme měly zaplacený celodenní výlet do Dubaje a v neděli Abú Dhabí, takže to jinak nakombinovat nešlo.

Natěšené jsme dorazily do wellness centra, kde nás přivítaly dvě thajské masérky typickým úklonem. Před masáží jsme vyplnily dotazník ohledně případných onemocnění a léků a vstoupily do nádherné místnosti, provoněné vonnými oleji, příjemně osvětlenou a toto vše doplňovala relaxační hudba.

Masáž trvala hodinu a masérky nám promasírovaly snad všechny svaly v těle. Začaly u prstů na nohou a skončily ve vlasech. Trochu obavu jsem měla, když hned v začátku trobná masérka vyskočila za mnou na stůl a začala mě masírovat koleny a vlastní vahou, ale nakonec to bylo příjemné. Chvíli jsem měla strach o Alenku, protože jsem slyšela praskání kostí :-)  , ale přežila to. Masérky nám "vytahovaly" jednotlivé prsty a Alence to prostě praskalo...Další praskání následovalo při vytahování celého těla do délky....Po masáži jsme dostaly vodu a já se cítila velice dobře. Alenka měla trochu problém s kolenem (asi ji vytáhly moc), ale po druhé masáži se to spravilo.

Odpoledne jsme se šly projít po okolí a večer navštívily místní bar .

 

Ve čtvrtek nás čekal celodenní výlet do Dubaje. Natěšené, že si koupíme konečně něco krásného (protože přece všichni jezdí nakupovat do Dubaje..), jsme nachystaly peníze, batůžky, litry vody a šly spát s tím, že zítra bude přece krásný den! A byl....a to zase příště.

Magda