Vietnam 7

Dalším celodenním výletem byl výlet motorovým rychločlunem na jih ostrova, kde jsme prozkoumali čtyři ostrovy , užili si dobrodružství, adrenalín, ale i relaxaci. Tento den jsem překonala sama sebe a jsem na to náležitě hrdá.

  

jedeme se koupat

 Ráno jsme odjeli do přístavu  An Thoi, kde jsme nasedli do menšího motorového rychločlunu, abychom navštívili čtyři ostrovy kolem Phu Quoc, které jsou přístupné turistům. Ostatní ostrovy jsou pouze vojenská, ostatním osobám nepřístupná území. Naskočili jsme do člunu a neuvěřitelnou rychlostí jsme odstartovali směr širé moře a ostrovy v dáli. Příď člunu se zvedla a my fičeli, tak rychle jsem nikdy neplula, ostatní lodě i čluny jsme jen míjeli. 

 U ostrova Xuong jsme vyskákali ze člunu do moře, někdo šnorchloval, někdo si užíval plavání na širém moři bez turistů. Ostrov byl v dáli. Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že se nemáme jak dostat zpět do člunu. Ze žebříku zbylo jen torzo, dvě poslední "šprušle", tak nejnižší byla ve výši prsou. Tak jak nahoru? Václav nás instruoval, že na tu tyčku máme dát nohu. Jenže to bychom ji museli dát za krk....ve vodě...pod nohama 12 metrů minimálně. Koukla jsem k ostrovu a řekla, že já plavu na ostrov, ať si mě tam vyzvednou. Jenže ouha, byl to vojenský prostor. Už jsme viděli, jak nás jako vorvaně táhnou na laně za člunem zpět.....Stal se zázrak, já se opravdu vyškrábala bez pomoci nahoru. Ostaním to také nějakou dobu trvalo, ale asi za půl hodiny pokusů jsme se čtyři odvážní do člunu nakonec dostali. Až jsme byli ve člunu, Václav nám řekl, že by ještě chvilku počkal a pak by nám hodil lano, s těmi, co neměli odvahu skočit do vody by lano chytli ze dvou stran a udělali  nám provizorní schůdek. Asi by nás tedy nenechali umřít ve vodě.... :-) Druhý den jsem se nemohla pohnout, jak mě bolely ruce.

 Druhou zastávkou našeho lodního výletu byl ostrov Gam Ghi. Tady nás čekalo potápění a procházka po mořském dně. Po insruktáži sestoupíte po žebříku do moře, pak na hlavu dostanete keramickou přilbu, kam se vhání vzduch pod tlakem a tím vyhání vodu z přilby a tíha keramiky vás stáhne dolů. Pochodíte si po dně, pokoukáte na rybky a korály a potápěč vás pak vynese k žebříku. Tam sundají přilbu a zase si můžete vyjít po žebříku na pláž. Zaplatit si můžete 10 nebo 20 minut. Celou dobu je s vámi váš potápěč.

 

 

 Přesunuli jsme se na člunu na ostrov May Rut Trong s bílým pískem a křišťálovou vodou. Tady jsme měli prostor na koupání a odpočinek.

můj oblíbený nápoj ve Vietnamu

 Poslední přesun po vodě byl na ostrov Hon Thom, kde jsme měli cca tři hodiny na oběd a návštěvu některých atrakcí. Oběd jsme měli v naprosto přeplněné místní restauraci systémem "sněz co chceš a kolik chceš", pak jsme šli na vyhlídkouvou věž, divokou řeku a v mém živtě snad nejlepší ledovou kávu. Konečně to byla neslazená káva, jinak mají všechny nápoje naprosto přesazené. Káva byla v tom horku s ledem, kokosovou zmrzlinou, šlehačkou a nahoře byl opražený kokos. Neskutečná dobrota.

výhled z vyhlídkové věže

výhled z vyhlídkové věže

Nevypadá, ale byla to nejluxusnější káva v životě. V tom horku je už polorozpuštěná.

vyhlídková věž

lanovka v dáli

 Z Aquatopie se zpět dostanete další místní atrakcí - lanovkou přes 4 navštívené ostrovy. Lanovka Hon Tron Cable Car je  nejdelší lanovka na světě, která nabízí úchvatné výhledy. Délka trasy lanovky je 8 km a jede rychlostí 8m/s. Můžete obdivovat výhledy na tyrkysové moře, korálové útesy, rybářské lodě, ostrůvky, ketré tvoří souostroví  An Thoi. Lanovka končí v Coloseu, v části Phu Quoc, inspirované antickým Římem. 

 

Po výstupu z Colosea projdete Dubají, Paříží, kolem parku Guell v Barceloně....ve Vietnamu prostě najdete všechno.

Plní zážitků jsme se za tmy vrátili do resortu. Celý den byl prostě pecka, užili jsme si vše na 150 %, vyřádili se v rámci sportovních aktivit i relaxace v závěru dne.

 

parta HIC

Krásné dny!

Magda 

Vietnam 6

 V pátek jsme byli celé dopoledne na pláži, užívali si moře a teplo. Moře bylo opravdu hodně teplé, kolem 30. stupňů určitě. Ve vodě jen malé rybičky, žádná jiná havěť ve vodě ani ve vzduchu. Žádné mušky, komáři apod. Písek jemný i ve vodě, žádné kamínky a jiné nástrahy. Na pláži byly lehátka i slunečníky zdarma, byl tam i plážový bar s nápoji všeho druhu a zmrzlinou. Vše v rámci all inclusiv.

 

Odpoledne jsme se vydali městským autobusem do centra. K hlavní recepci zajíždí místní autobus, který je na celém Phu Quoc zdarma. Jeli jsme s ním cca 5 stanic do "Benátek". Jsou to opravdu zkopírované Benátky, můžete se projet gondolou. My se vypravili na představení na vodní hladině. Na vodě mají podium, kde umělci hráli na piáno, zpívali italské árie a na gondolách pluly tanečnice.

 Po cestě zpět jsme nakoupili suvenýry a chtěli se vrátit zpět místní linkou. Ta ale večer jezdila jednou za hodinu . Nabídl se nám řidič tuk-tuku, že nás odveze na hotel. Absolvovali jsme tedy velmi komickou jízdu tuk-tukem městem, kdy nás předjížděli i všechny skútry :-). Těsně před hotelem došla tuk-tuku baterie. Zbytek jsme došli pěšky, jak se vrátil do města řidič tuk-tuku, to nevím.

Další den nás opět čekal  jcelodenní výlet.

Magda 

Vietam 5

 Ve čtvrtek jsme se vydali na celodenní výlet, během kterého jsme poznali to nejzajímavější ze střední a jižní části ostrova Phu Quoc. První zastávkou byla pepřová farma. Pěstování pepře je podobné jako pěstování chmele, pepř roste na uvázaných rostlinách, ze kterých se sklízí zelené šišky pepře. Rostliny se po cca 8-15 letech mění, staré se odstraní a vysadí nové. Phu Quoc je největším dodavatelem pepře ve Vietnamu a samozřejmě i exportním vývozcem. Na základě italské studie se zjistilo, že konzumace pepře 4x denně snižuje riziko infarktu o 40 % a mozkové mrtvice o 60 %. Pepř na farmě můžete zakoupit černý, červený a bílý. Černý pepř je nejpoužívanější a cenově dostupný, červený pepř je o třetinu dražší, sklízí se a suší až po dosažení červené barvy. Použití je stejné jako u černého pepře, jde spíše jen o estetickou záležitost. Bílý pepř je označován jako královská prémiová třída, je to vlstně loupaný pepř.

 

Další zastávkou byla hadí farma s léčivými produkty. Hadí farma spadá pod armádu a je přísně kontrolovaná. Masti s hadím jedem byly dříve vyráběny jen pro vojenské účely, ale v současnosti si je můžete zakoupit i vy. Většinou se jedná o masti na pohybový aparát (klouby, svaly) a na hydrataci pokožky.

 

Pokračovali jsme do výrobny hedvábí. Tam nás seznámili s celým procesem, od chovu bourců, rozmotávání kukel do vláken (to jsem viděla porvé, ona se ta kukla rozmotává jako klubíčko vlny), namotávání na cívku, tkaní hedvábné látky až po hotové výrobky. Bylo možné koupit cokoliv z hedvábí, šátky, metráž, šaty, prádlo, ručníky, povlečení...., vše za naprosto směšnou cenu. Já si pořídila tři malé šátečky a šálku. Mini šátky moc ráda nosím, mám je prakticky denně na krku, je to takový můj nejvíc nošený doplněk.

 

Následoval odpočinek a koupání na nejkrásnější pláži Vietnamu, Bai Sao. Jako v Karibiku. Bílý jemný písek a křišťálově čistá, tyrkysová voda.

 

oběd

úklid po obědě

Po obědě a koupání jsme pokračovali do Kokosové věznice, bloku B-mučírny. Kokosová proto, že kolem byly v době války kokosové palmy , mučírna byla v několika budovách a působila opravdu depresivně. Prošli jsme tunelem, který vězni vykopali k útěku a byli jsme rádi, že toto místo opouštíme.

 

Dál jsme se podívali na výrobu rybí omáčky, kdo chtěl, koupil si ji domů. Rybí omáčka z ostrova Phu Quoc je považovaná za nejkvalitnější, vyrábí se fermentací ančoviček a soli. Asijské kuchyni moc neholduji, takže nic takového jsem domů nevezla.

Posledním zastavením byl chrám Chua Ho Quoc: Oáza duchovního klidu. Nádherné místo. Největší chrám v deltě řeky Mekong. Chrám je známý také jako klášter Trúc Lam Ho Quoc, je to poutní místo pro místní i turisty. Pro turisty je to především místo pro relaxaci, zpomalení a ztišení mysli.

 

 

 Celý den jsme využili na maximum a večer se vrátili zpět do resortu.

Další den nás čekala návštěva místních Benátek.

Krásné dny

Magda